Počátek kominického řemesla se datuje do 16. století. Souvisí to s rozvojem měst a také s protipožární prevencí. Do té doby si lidé opravovali a vymetali komíny sami. Ve městech vznikaly cechy kominíků.
V 19. století se počet mistrů kominického řemesla zvýšil a bylo vládou ustanoveno, že počet musí odpovídat potřebám obyvatel. Policie dohlížela na to, aby měli kominíci přístup do domů za účelem vyčištění komínů.
Během průmyslové revoluce došlo k největšímu rozkvětu kominického řemesla. Ve městech bylo více komínů než kostelních věží. Kominické cechy se začaly měnit na jiné sdružení. V Praze vznikla Jednota kominických tovaryšů a to v roce 1868. O něco později se tato jednota přejmenovala na Jednotu kominíků. V jiných českých městech také vznikaly podobné jednoty nebo sdružení.
S rozvojem kominického řemesla se musela stanovit některá pravidla. Například si kominíci rozdělili vymetací obvody, aby nedocházelo mezi kominíky k hádkám o komíny.
Kominické asociace vyjednávaly s úřady za své členy. Jednalo se především o záležitosti, které souvisely s provozem kominické činnosti jako takové. Zemská jednota společenstev mistrů kominických pro království České měla sídlo v Praze a sdružovala a zastřešovala všechna jednotlivá místní společenstva kominíků.
Období komunismu
V Praze byla Jednota kominíků v 50. letech minulého století znárodněna tedy zrušena stejně jako ostatní živnosti. Kominíci pak byli zaměstnáni pod družstvy jako např. OPBH tj. Obvodní podnik bytového hospodářství. Opět byla kominická živnost obnovena na konci 60. let minulého století, kdy bylo krátce povoleno podnikání. Pravděpodobně z důvodu velkého využívání komických služeb fungovala kominická živnost až do roku 1981. Znovu obnova byla až po sametové revoluci v roce 1989.
V současné době existuje mnoho firem, které se zabývají kominickým řemeslem. Mezi pražské firmy, které poskytují ty poctivé a kvalitní kominické služby, patří Kominictví Šalounová s.r.o.
Kominický stejnokroj
Pracovní oděv českých kominíků tvoří černé kalhoty, černá blůza, bílá čapka a přes rameno nosí kominickou štětku. Tento oděv se traduje již z minulosti a během doby se příliš neměnil. Bílou čapku nosili kominíci již za vlády Rudolfa II. Bílá čapka odlišuje českého kominíka od jeho kolegů v jiných zemích.
